Gordafaríd, růže z Bílé pevnosti
Gordafaríd vztekle dupla nohou. Marně se snažila zarazit proud hořkých slz, který se jí řinul zpod víček. Dívka přecházela v místnosti s vysokým stropem tam a zpět jako šelma lapená v kleci. Byla to ale sama Gordafaríd, kdo se skryl v osamělé komnatě před ruchem, který panoval venku. Na podlahu zdobenou barevnou mozaikou dopadaly sluneční paprsky...



